Jdi na obsah Jdi na menu
 


historie

Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, leží uprostřed zalesněných kopců v nadmořské výšce 550 m. Na ploše 118 km2 žije 53 tisíc obyvatel.

Město vzniklo v polovině 13. století, v době velké kolonizační vlny urychlené nálezem stříbrných rud. Bohatství plynoucí z dolování se projevilo zejména ve velkorysosti založení. téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby, pravidelný půdorys byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Bylo chráněno mohutným opevněním, náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, ve městě se razily mince. Zachované umělecké památky (iluminované právní rukopisy a pozdně gotické plastiky) patří k nejvýznamnějším svého druhu v českých zemích. Jihlava zaujímá přední místo i v právní oblasti, poprvé ve střední Evropě zde bylo kodifikováno horní právo, které se stalo vzorem pro ostatní horní města. Po dlouhá staletí byla Jihlava sídlem vrchního horního soudu.

Význam těžby stříbra poklesl koncem 14. století, kdy byly vytěženy nejbohatší žíly ryzího stříbra, doly postiženy zemětřesením a záplavami. Hospodářský rozvoj města však již v té době zajišťoval obchod a řemeslná výroba. Zpočátku stálo v popředí sladovnictví s výrobou piva, od poloviny 16. století se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím soukenictví. Velký požár v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Průčelí domů byla zdobena štíty a freskami. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem s arkádovou lodžií a freskovou výzdobou.

Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, v městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Téměř sto let usilovali jihlavští o zahlazení škod. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Nejvýznamnější barokní stavbou je kostel sv. Ignáce vybudovaný v poslední čtvrtině 17. století.

Další etapa rozvoje se uskutečnila opět ve znamení sukna. Zkušenosti získané od nizozemských soukeníků vedly ke zdokonalení výroby a v druhé polovině 18. století je Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se výrazně mění - vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, náměstí získává noční osvětlení, přestavuje se radnice, počátkem 19. století se bourají městské brány s úzkými průjezdy, průčelí domů jsou upravována klasicistně.

 

 

Příspěvky

Založení a vznik města Jihlavy

10. 1. 2011

 

Jihlava náměstí

25. 10. 2010